Člověk, jehož prací je dělat interview se známými lidmi vyzpovídal Tupaca Shakura v listopadu roku 1991. Podle něj je to velice zajímavé a intenzivně laděné interview, které vůbec kdy vedl s Tupacem. Tupac zrovna v té době dělal na filmu „Juice“ a každého zajímalo, jestli má opravdu takový herecký talent, který mu každy přisuzoval. Nakonec se mu do filmu podařilo vložit skutečnou osobnost. Ačkoliv ho redaktor jménem Davey D znal jen pár let, bylo to pro něho velice těžké vůbec vypustit na svět takovéto interview. Vzpomíná, jak měl při něm Tupac u sebe nabitou zbraň a odpovídal tak na otázky. Tupac v tomto interview vypráví o jeho dávném setkání s Policejním Oddělením v Oaklandu, které mělo za následek jeho vzrůstající životní tempo. Rovněž o počátcích v Digital Underground, filozofii v hip-hopu a svých plánech. Některé z nich se podařily opravdu uskutečnit.
Davey D: Mohl bys popsat sám sebe i to, co vás dostalo k hip-hopu?
2Pac: Pocházím z Bronxu, New Yorku. Přestěhoval jsem se ale do Baltimoru, kde jsem strávil pár let na střední škole a pak jsem dospěl až do Oaktownu. Co se týče mých cest těmito městy, pro mě to byl společný jmenovatel toho všeho, i hip-hopu.
Davey D: 2Pac…To je tvé křestní jméno nebo jen tvé rapové jméno?
2Pac: Je to mé jméno, které mám od narození a zároveň i rapový jméno.
Davey D: Nějakou chvíli jsi žil i v Marin City. Jaká byla tvá spojitost s hip-hopem, byl jsi schopen se tam nějak slušně uživit? Rozvíjí se vůbec v Marin City hip-hopová scéna?
2Pac: Vlastně ne. Na tom místě jste ale mohli ponořit do hudby celou svou skutečnost. Na začátku mi připadalo Marin City jako malé městečko, můj styl se tam ale posunul hodně kupředu, tohle jsem se tam naučil. Místo toho, abych byl obrazný v rýmech, ve kterých můžu říkat i něco takového jako je…
Jsem hysterický, lyrický to zázrak…Jsem hypotetický, neuvěřitelně domnělý. To mě povzbuzovalo se do toho úplně položit, udeřit na to a neztrácet čas tím, že jste něco před někým schovávali…V Marin City to ale hodně připomínalo skutečný život. Všechno tam totiž mířilo velice rychle vpřed. Chudoba tam byla taky uspěchaná. Nenaskytl se tam moment, kdy jste mohl říct, že jste chudý, protože jste jím opravdu byl. Neměli jsme žádné peníze, tohle ovlivnilo velice můj styl.
Davey D: Jak se ti podařilo spojit se skupinou Digital Underground?
2Pac: V podstatě mě kámoš představil jednomu týpkovi, jménem Gred Jacobs, který si říkal Shock G a ten mě spojil se skupinou Digital Underground, ten člověk mi tehdy doporučil, abych si poslechl to album, které mě dostalo na tu cestu.. Tehdy jsem narazil i na rapera jménem Money B…a ten mě představil své nevlastní matce..od té doby jsme já a ta macecha začali dělat beaty (směje se). Já a jeho nevlastní matka jsme do toho prostě jen tak skočili. Měli jsme super zvuk, ale jednou se mě Shock G zeptal, jestli bych nechtěl svou vlastní skupinu. Řekl jsem:“Jo, jasně, ale nechci skupinu, kterou bude vést nevlastní matka od rapera Money B, protože ona se sice fakt snaží, ale chce si na tom všem jen přivydělat. Chce jen vyjít ven a pojmenovat tu svou skupinu „Děvky s názorem“, ale já jsem na to řekl: „Tak lidi, chci být daleko vážnější a reprezentovat někoho jiného než vy, mladého černocha.“
Tak Shock G na to, že se můžeme zbavit macechy od Money B. Tak jsem si to namířili do věznice San Quentin a přihlásili jsme jí do programu „Scared Straight“ (pozn. něco jako „Rovnou vystrašený“) (směje se). Potom mě Shock hodil do studia a řekl mi, hej, je to pravdivý příběh, tak o něm nikomu nic nevykládej. Aby to ta macecha pochopila, musel jsem jí zavolat a říct: „Promiňte, ale pravý muž prostě musí udělat to, co uzná za vhodné. Omlouvám se, ale to celé byl nápad Shocka. Ale nebojte se, dostanete z prvních nahrávek poloviční zisk, ale jen do té doby, co si odsedíte celý ten vězeňský program (směje se).
Davey D: Jaké je vůbec hlavní pojetí tvého alba 2Pacalypse Now?
2Pac: Hlavním pojmem je mladý černoch. Každý o tom hovoří, ale teď to není důležité. Jakože to přeskočíme. Mladý černoch si nemůže vybrat nic jiného, než že bude na dně, vždy sražen k zemi. Každý si to chce projít. Tak jako gangster, který z toho chce i něco vytěžit. Dostalo se to do momentu, kdy to každý viděl ve filmech. Každý je napodoboval, trapné střílečky, jejich ruční granáty, výbuchy a stěhování se zase jinam. Teď ale každý rapper dělá songy o tom, jak se nemají a jací že to nejsou. Já mám ale slabost právě pro toho „mladého černocha“. A hodlám zůstat do té doby, dokud se to všechno nezlepší. Na tohle všechno padají a směřují problémy, kterým čelíme v každodenní společnosti.
Davey D: Jaké jsou ty problémy?
2Pac: Policejní brutalita, chudoba, nezaměstnanost, nepostačující vzdělání, nejednotnost a násilí, zločinnost, těhotenství mladistvých, závislost na drogách. Chcete snad, abych pokračoval?
Davey D: Jakým způsobem se věnuješ těmto problémům? Upozorňuješ na ně nebo nabízíš jejich řešení?
2Pac: Dělám obojí. V některých situacích prokazuji, že mám moc a v některých situacích zas prokazuji to, jak je vhodnější stát se policejní nebo velmocenskou složkou, která má moc nejvyšší. Prokazuji to oběma způsoby. Především tím způsobem, že se to opravdu děje i ve skutečnosti a rovněž i to, jak by se to mohlo dít, a jaké je mé opravdové přání.
Davey D: Zmiňuješ se o sobě jako o „Rebelovi z Undergroundu“. Proč ale?
2Pac: Důvod je ten, že kdyby Digital Underground nebyl dosti různorodý a nechtěl nabízet šílenosti, tak se budu snažit být daleko více bláznivější. Jsem rebel, který jde proti jádru. Vždycky jsem chtěl věci přivádět do extrémů. Chci, aby na to vzhlíželo toliko lidi, jak jen to bude možné. Nikdy bych nebyl schopen udělat např. song s tématikou, která mi není vlastní.
Davey D: Můžeš se zmínit o tvé nedávné srážce s policejní brutalitou v rukou Policejního Oddělení v Oaklandu?!
2Pac: Pro každého, kdo o tom ještě nic neví. Jsem nevinný mladý černoch, který jde po ulicích Oaklandu a hledí si svého. Místní policejní oddělení mě ale vidělo ve svých očích jako někoho, koho můžete vytrénovat a zaklapnout ho na jedno místo. Chtěli po mě občanský průkaz, podařilo se jim ze mě vypotit i to, proč se jmenuji Tupac. Má poslední slova, která jsem jim věnoval byla „seru na vás.“. V dalším momentu, o kterém vím jsem se ocitl na oddělení s pouty na rukou a potom jsem zjistil, že mám namířeno do basy za kladení odporu při zatýkání. V současné době ale sjednáváme soudní ustanovení, které se protáhne celým soudním systémem. Nezbylo nám nic jiného, než si uplatnit nárok ohledně celého případu.
Davey D: Kde to je teď?
2Pac: Zrovna v této době se potýkáme v soudním procesu s policejním oddělením v Oaklandu o 10 miliónů dolarů. Jestli vyhraji a dostanu peníze, tak celé jejich oddělení zaplatí za baráky mých kámošů, mého domu, kde jsem se narodil a rovněž i „Střediska pro Zastavení Policejní Brutality“ a jiných takovýchto věcí.
Davey D: Ohledně videa k písni „Trapped“ z tvého alba 2Pacalypse Now, myslíš si, že by s tebou měla policie zacházet agresivněji? Po tom všem je z videa vidět to, že zvláště v rozšířené verzi tam jsou policajti, kteří na tebe jen útočí a chtějí tě dostat.
2Pac: No jo, ironie je ale v tom, že ti policajti, na které jsem narazil v tom incidentu o tom videu ani nevěděli. Druhá věc je to, že všechno, co jsem řekl v tom videu se mi opravdu stalo. Video se natočila před tím incidentem. Ve videu je ukázáno, jak mě policajti honí po celém okolí, žádají mě o průkaz identifikace a je v něm vidět i to, že se nikam nemůžu ani hnout…
Davey D: Pojďme se zmínit o filmu „Juice“. Jak ses do toho zamotal?
2Pac: No, co mě vedlo? Raper Money B měl jednou konkurs na tento filmu. Sleuth (hlavní manažér Digital Underground) mi navrhl, abych se tam taky přišel podívat. Přišel jsem tam se svou otevřenou řečí, přečetl to a Bůh byl se mnou…
Davey D: Jaké jsi měl zkušenosti s natáčením před celým tímto filmem?
2Pac: Chodil jsem do Školy Umění v Baltimore a tam jsem nabral nějaké zkušenosti.
Davey D: O čem je ten film? Je to vůbec hip-hopový film?
2Pac: Ten film je o 4 děckách a o tom jak dospívají. Není to film o hip-hopu. Podle mě je to skutečně dobrý film, který se náhodou stane památkou. Kdyby se to samé natočilo v 60.tých letech, myslím, že by to vyobrazovalo „ulici“ té doby…Hraji v tom filmu postavu Rolanda Bishopa, případ pro psychiatrii, občas velice násilného, který se ale občas ve svém chování změní, prostě zmírní.
Davey D: V jaké poselství doufáš? Podaří se jej vůbec vycítit z toho filmu?
2Pac: Nikdy ale nevíte co se děje v lidské mysli. Je hodně věcí, které v tom filmu něco znamenají. Existuje tam velký nátlak na někoho, kdo teprve vyrůstá. Ten film musíte vidět, abyste se nad tím zamysleli. Ten film je pro mě jakýsi příklad toho, co se může stát… Ještě ohledné mé postavy, otec je v tom filmu vlastně vězeňská svině, která se tak potahuje skrze, přemýšlí nad sebou skrze celý film.
Davey D: Bylo něco z filmu vymazáno?
2Pac: Ano, vymazali z toho filmu hodně věcí týkajících se jeho otce. Proto to ničí i mysl od Bishopa. Můžete se tak dostat do role každé postavy, Bishop v tom filmu chce jen získat respekt. Chce si získat respekt, který se jeho otci nikdy nenaskytl, ani ho nedostal. Všechno co udělal, to později i zavrhl. Právě toto jsou problémy, které mají do dočinění k vedení a zavrhnutí čtyř lidských životů.
Davey D: Zamýšlíš pokračovat v natáčení filmů?
2Pac: Záleží na tom, zda to bude něčemu platné. Chci sám sebe ponořit do výzvy.
Davey D: Jaká je tvá filozofie ohledně hip-hopu? Slyšel jsem, jak říkáš, že to nevidíš moc zajímavě?!
2Pac: To, co jsem řekl, tak nad tím jsem dost přemýšlel. Přineslo mě to až sem. Teď mám hodně rozdílnou filozofii, než jsem kdysi míval. Když odstartoval žánr hip-hopu, předpokládalo se, že to bude nějaká nová věc, která bude bez hranic a přitom bude hodně odlišná od normální hudby. Teď to ale vypadá tak, že jsem se zachytil v momentu, do kterého celý hip-hop nedávno i došel. Dokud má hudba svou vlastní pravdu a své vlastní srdce, tak pořád to lze považovat za hip-hop. Dokud má hudba duši, tak dlouho může i samotný hip-hop setrvat.
Davey D: Jaké jsou tvé plány pro příští rok?
2Pac: Chystám světu představit skupinu a program nazvaný Underground Railroad. Provedení je ale stejné s tím, který tady již byl, chci se tak dostat k mým bratrům, kteří se mohou jednou octnout u toho, že budou prodávat drogy. Prostě cokoliv, co je legální nebo co není povoleno dnešní společností. Chci je ponořit do hudby. Mohl by to být rhytm a blues, hip-hop, možná i pop, ale vím, že to bude na tak dlouhou dobu, dokud se do toho plně neponoří. Prozatím je ale učím hledat lásku k sobě samému, takže můžou mít rádi i ostatní a dělat jim to samé, co jsme dělali my jim. Zrovna teď jsme dvacetkrát silnější. Skupina se ale stále rozvíjí. Lidé z ní pocházejí odevšad, z Baltimoru, Marin City, Oaklangu, New Yorku a rovněž i z Richmondu.
Davey D: Co si myslíš o rapové scéně v Bay Area ve srovnání s jinými částmi země?
2Pac: Podle mě je Bay Area jako Bronx v roce 1981. Každý je tam divný. Každý tam dělá chyby. Přitom chce být ale tvůrčí a chce si činit své vlastní nároky. New York se dostal do bodu, kde by se vám nepodařilo setrvat, hlavně kvůli jiným lidem. Tady na tom místě ale není moc takovýchto lidí. Můžete zde aspoň něco udělat, a pokud jsou lidé chytří a mají dostatek schopností, pak si vás dokážou pamatovat. Tady v Bay Area to je jako obnova hip-hopu.
Davey D: V obnově města New York, myslíš si že to přejde i na Bay Area?
2Pac: No, může, ale bude to velice riskantní. Digital Underground je podlě mě jako spousty jiných skupinu. Něco ale dám ze sebe a to přímo člověku se jménem: Shock G. On stvořil Digital Underground a pomohl tak hudbě v této oblasti. Daří se tomu a roste, hodně lidem ze spousty státu se to líbí. Chceme aby se každý dozvěděl o městu Oakland. Až ostatní skupiny přijdou k ním, skupiny jako jsou Organized Konfusion nebo Live Squad a přidají se k Digital Underground. Vsadím se, že se jim podaří vidět až na druhou stranu hudební scény. Je to ale odlišná strana, než viděli s jiným člověkem. Nechci říct jeho jméno, ale asi dokážete pochopit, že má ve svém jménu „MC“. (pozn. MC Hammer, velký bouřlivák té doby)
Davey D: Myslíš si, že Digital Underground bude v Bay Area za několik momentů velice silnou skupinou. Pomůžou snad přinést pozornost celému státu? Co by měli udělat jiné skupiny, aby chtěli to samé?
2Pac: To, co musíme udělat není koncentrováno jen na jednu skupinu. Musíme se zaměřit na více oblastí. Není to jen o tom něco vybudovat. A říci: „To je ono, právě oni jsou jediné skupiny, kteřé pocházejí z této oblasti“. Musíme dovolit lidem, aby chtěli mezi sebe zasadit i nové skupiny. Nikdo nechce dát novým skutečnou šanci. Každý chce jen kecat kraviny o Digital Underground a takovýchto věcech. Je jen na nás, abychom začali hovořit o jiných skupinách, které se snaží dostat ze spodiny.
Davey: Když říkáš „dostat ze spodiny“, co tím myslíš?
2Pac: Líbí se mi to. Namísto, aby každý dělal jen nudné interview, které stejně nikdo nečte, musíme dovolit novinářům, aby se sami rozpovídali. Namísto toho, abychom byli v rádiu, které stejně nikdo neposlouchá, musíme se na ně jen zaměřit, aby dostali lepší šanci, tak jako by byli např. Mariah Carey.
Davey D: Podaří se ti najít ten zvuk, který by mohl respektovat celý Bay Area? Najdeš místo, které budou lidé akceptovat?
2Pac: Cítím, že zvuk Bay Area ještě ani nezačal, že ještě neodstartoval. Ale každým dnem se mu dostává daleko většího respektu.
Davey D: Je něco, co bychom měli o Tupacovi vědět?
2Pac: Jo, nastupuje na scénu se skupinou Nothing Gold. Mí kámoši přicházejí s vážným poselstvím. Je to skupina, kterou jsem sám založil a stvořil. Všechno, co v ní říkám, tak říkám v rýmech. Říkám to tak jak jsem vyrůstal. Manipuluji s tím, mám tam i své kámoše, kteří jsou ochotní jednat s problémy mladší generace, která si tím vším prochází. Dávají tak jejich slova do rýmu, takže je to vlastně velice psychologická posezení nad hudbou. Dovolí vám ale přijít s čím chcete. Když jste černoch, a chystáte se brát drogy, tak vám to způsobí, že my vám zavoláme a sjednáme si s vámi schůzku. Nothing Gold nad námi bdí, dávají nám opětovnou zodpovědnost. Říkají vám vlastně, abychom měli zodpovědnost především nad sebou samým…
Davey D: Co tím myslíš? Mluví tímto veřejně?
2Pac: Ne, říkají to jen upřímně, tak jako Ice Cube nebo raper Scarface. Oni to jen dostávaj do huby děcek. Pokud jste mladý černoch a chystáte si jednoho dne vzí drogu, to jedině oni vám pomůžou a setkají se tak s vámi.
Davey D: Co si myslíš o současné tendenci hip-hopu jako je Gangsta rap, africký rap, násilnický rap. Existuje vůbec budoucnost v rapování? Někteří lidé to nazývají „popovým rapem“, že?
2Pac: Myslím, že se to dá zrealizovat, že se to celé dá změnit. Nejsou to jen metafory, které jednoho času vybouchnou. Hip-hop není jen o slušných a zdravých věcech. Hip-hop musí nejprve překonat sám sebe, aby jej nikdo nemohl odsoudit, tedy dříve, než by mohl být u konce.
Davey D: Jací jsou největší nepřátelé hip-hopu?
2Pac: Sobečtí rapeři. Nechtějí otevřít svou mysl. Je chyba, když tak lidé chodí kolem a říkají: „Oakland je jediné místo, odkud pocházejí skuteční rapeři. New York je jediné místo, odkud pocházejí opravdoví rapeři. Loví tam nebo tam“. Všechno z toho, co je opravdu potřeba tak může akorát zahynout, hip-hop se tak může dostat do skutečných problémů. Může se stát i velice nevyzrálým. Jsou to jen slovní rozpory. Nemůžeme být nevyzrálí, my se totiž musíme vyvíjet a růst.
Davey D: Dobře, myslím, že už toho byl dost, Pacu.
2Pac: Taky si myslím.
Davey D: Peace.
1991 – Rozhovor pro časopis KMEL Beat
zdroj: www.daveyd.com, přeložil DjBeton
djbeton