16.června 2010, z rozhovoru pro MTV News
Naposledy, kdy Mike Tyson viděl Tupaca, bylo 7.září 1996.
Tupac, který se velice přátelil s Tysonem už na začátku 90-tých let, se přijel podívat do Las Vegas jako tisíce ostatních, aby mohl vidět, jak „Železný Mike“ knokautuje kamaráda a boxera Bruce Seldona. Té noci se Mike Tyson stal světovým šampiónem v těžké váze a získal svůj první mistrovský titul. Hned potom, zamířil Mike, Tupac a Suge Knight do místní šatny od Tysona, aby to všechno oslavili. Nikdo však nevěděl, že noc, kdy Tyson vyhrál mistrovský titul, bude poznamenána jako největší tragédie v historii hip-hopu. Tupac byl po zápase Tysona/Seldona několikrát postřelen, poté o několik dní později zemřel v místní Las Vegaské nemocnici, 13.září 1996.
Tyson i po letech říká o Pacovi, že ten člověk byl neskutečná ohnivá energie, v rozhovoru pro MTV z 16.června 2010.
Ve středu by oslavil své 39.narozeniny, rozhodně i po tolika letech je Tupac podle něj nejrozšířenější MC. Celý svět i dnes uznává život a odkaz Tupaca. Tyson na něj vzpomíná jako osobu, která byla unikátní v tom, co říkala.
„Byl to úžasný člověk. Když se objevil ve vaší blízkosti, hned jste věděli, že to je zvláštní člověk.“
„Kdybychom si uvědomovali skutečnost, ve které dnes žijeme, mohli jsme pocítit jeho energii. Byl to rozhodně zvláštní člověk“: popisuje Mike. Byl úžasný už v tom, jak se vyjadřoval. Měl ale i hodně nepřátel. Tohle bylo ale pro něj vedlejší. Bylo zřejmé, že to byl génius, malý zázrak. Vyzařovala z něj jakási zvláštní energie. Měl ale i vlastnost, která se nazývá výbušnost – jako černý panter, který se připravuje někoho poškrábat.
I v ringu hodně Tyson předváděl Tupaca, i jeho vlastnosti. Díky některým vlastnostem dokázal zastrašit v ringu i protivníka. Byl to válečník, nejdivočejší gladiátor, kterého mohli lidé shlédnout.
Pokud jde o jeho hudbu, ta se mi líbila, vzpomínám moc rád i na jeho energii…na slova, které bych nejlépe popsal slovem beze-strachu. Neměl v sobě žádný strach. Když jste jej potkali, byli jste nic, jen maličká věc. Někdy jsem si myslel, že vybouchne, jako nějaká výbušnina. Dokázal se výborně soustředit na cokoliv. Dokázal přejít i v rapu do druhé vteřiny a být neskutečně soustředěný na to, co předváděl.
Tyson se s Tupacem potkali prakticky na přelomu jejich kariér. Železný Mike byl největší zvíře v boxu, zažíval své prvenství v mistrovské váze. Tupac byl členem skupiny Digital Underground a během toho roku se dal do natáčení filmu, který ho měl proslavit. Natáčel tehdy film Juice, byl to rok 1992.
Mike si vzpomíná i na to, jak měl Magic Johnson párty v Palladiu v Los Angeles. „Co to byl sakra za rok? Ne, to jsem zrovna nebyl šampión, byl to rok 91. Zrovna jsem ten rok válčil s Ruddockem (boxer Donovan Razor). Zrovna jsem mluvil k lidem, co běželi ze dveří. Byli to mí kámoši. Oni by ty chlapy snad nepustili dovnitř, Tupaca a ty ostatní. Říkal jsem: „nechte ty lidi projít a viděl jsem ten výraz člověka, který neměl strach, Tupaca, chtěl se s nimi snad pobít“. Tupac na to říkal: „Tak nás pusťte! Řekl jim ať ještě počkají chvíli a během té chvilky přivedl dalších 200 lidí. Měl vedle sebe svůj gang. A všichni ječeli na nás: „Hej, tudy neprojdete, musíte to vzít zadem.“ Další věc, kterou si pamatuji, že jsme to nějak usmlouvali, byl konec, Tupac vzal mikrofon. On a jeho kámoši se nějakým způsobem dostali k mikrofonu a začali rapovat. Všichni začali šílet. Milovali ho. Chlapi z Digital Undergroung pak Paca představili. Řekli, „Tohle je Tupac.“ Byl dost mladej a furt vysmátý, neskutečně veselej. Měl v sobě skrytou energii. Byl divokej jako panter.
Za další tři roky se jejich cesty opět zkřížily. Psal se rok 1995, Tupac navštívil Tysona v nápravném zařízení v Plainfieldu, v Indianě, kde si Tyson odpykával trest za pokus o znásilnění (zločin, který nebyl nikdy Tysonovi přiznán)
„Kdy jsem ho pak viděl, málem jsem ho nepoznal,“ říká Tyson. Viděl jsem ten jeho nápis 2Pac na tričku. Jeho matka mi dokonce napsala do věznice dopis… vzpomínám si na tu noc. Přišel do věznice, aby mě mohl vidět. Měl jsem v něm takovou důvěru, jako nikdy předtím, větší než dva roky zpátky, kdy jsme se viděli. Probudil mě v té době z plachého, špatného chlápka v silného člověka, bez ohledu na to, kde jsem byl. Měl sám pro sebe neskutečné cítění. Měl v sobě obrovskou odvahu.
Přišel tehdy do vězení. Postavil se ke stolu a začal mluvit. Všichni lidi ve věznici z toho šíleli. Říkal jsem mu: „hele, sedni si, prostě si sedni, bratře….“ Každý tam mohl z toho zešílet, bílí vězni, stráže, prostě každej v té venkovské vesnici. Málem z toho zcvokli, když tam přišel. V té době jsem nevěděl, jestli je Tupac slavnej, nebo ne. Ani tak nevypadal, že si na něco hraje. To jediný o čem jsem v ten moment přemýšlel bylo to, že to je můj mladší bratr. Nevím, jestli ho tak ostatní lidi brali, chápali ho. Byl to prostě můj bratr. Byl divokej, potil se z toho tepla tam, byl v té době na vrcholu. Mluvil jako kdyby měl za chvíli vybouchnout… rozuměl si se všemi, jako kdyby byl místní. Byl zvláštní člověk, jiný, než ostatní rappeři, které jsem kdy mohl potkat a hlavně poznat z toho filozofického pohledu.
Pamatuji si na více věcí, i na to, jak ostatní vězni s ním chtěli pokecat a vyfotit se s ním. Ale já jsem ho jen pozoroval, a to jsem ve vězení už zažil spousty celebrit, který mě chtěli z toho všeho dostat.
„Neměl jsem tam ponětí v tom vězení, že Tupac byl v té době něco, postava, osobnost. No a pak měli ten problém mezi dvěma pobřežími West Coast a East Coast. Škoda, že jsem nevěděl, že Tupac byl tím, kým byl. Neměl jsem ponětí a lituji toho.
Překlad: djbeton
djbeton