Home Interview - slavní vypráví o Pacovi Rozhovor s jedinou manželkou Tupaca – Keishou Morris: „Láska není vše.“

Rozhovor s jedinou manželkou Tupaca – Keishou Morris: „Láska není vše.“

Jediná manželka Tupaca nám dává po několika letech nahlédnout do svého soukromí, kdy pár měsíců žila s jedním z nejlepších rapperů hip-hopové scény. Tento rozhovor vyšel v časopise XXL v září 2011. Dámy a pánové, představujeme vám Keishi Morrisovou a její zpověď o Tupacovi.

Keisha Morris toho stíhá opravdu hodně. Zatímco se připravuje na focení pro časopis XXL ve studiu přímo v New Yorku. Je zrovna deštivý červnový večer a tato drobná 38-letá sympatická dáma sedí na skládací židli, nastavuje svou kamennou tvář objektivu a snaží se vypadat klidně. První a vlastně i jediná manželka slavného rappera Tupaca Shakura nedávala žádné rozhovory od roku 2003, kdy byl vydán dokument Tupac: Resurrection, ve kterém byla podle ní její postava Tupacovy manželky dosti nespravedlivě ukázána veřejnosti. Keisha vystudovala magisterský titul a je matkou dvou dětí. Pochází z New Yorku a hlasitě dává najevo to, že je ráda, že je pryč z hektického života s Tupacem, tehdy jí bylo 20 a jemu 21.

Ti dva se potkali v New Yorku, v létě roku 1994, tedy v době, kdy Keisha navštěvovala univerzitu Johna Jaye – zaměřenou na trestní právo a pracovala jako instruktorka na táborech. Tupac v té době měl za sebou dvě úspěšné alba – 2Pacalypse Now a Strictly 4 My N.I.G.G.A.Z. a rovněž se objevil i ve dvou filmech – Juice a Poetic Justice. Zrovna dokončoval nahrávání alba Me Against the World a čelil soudnímu obvinění z údajného sexuálního zneužití a nedovoleného držení střelné zbraně. Později byl shledán vinným a byl poslán do vězení na čtyři a půl roku, ze kterých si naštěstí odseděl „jen“ 10 měsíců. Kdo ví, jestli by Tupac žil, kdyby si odseděl delší dobu.

Keisha se v té době zčistajasna objevila v dosti hektickém a rychlém životě jednoho z nejkontroverznějších rapperů celé historie. Vdala se za Tupaca, když byl za mřížemi v nápravném zařízení v New Yorku, jejich manželství bylo ale za 10 měsíců anulováno. Ti dva zůstali v kontaktu až do dne, kdy byl Tupac zavražděn, bylo to v září roku 1996 v Las Vegas. Teď, tři měsíce před 15-ti letým smutným výročím slavného rappera a herce, se Keisha rozhodla ukončit své mlčení a naposledy říci, jak to všechno bylo a jaké to bylo být jedinou manželkou Tupaca a vlastně i jedinou Paní Shakurovou.

XXL: Jak jste se seznámila s Tupacem?

Keisha Morris: Potkali jsme se, když mi bylo 20 let, bylo to v nočním klubu Capitol. Tancovali jsme spolu a trochu si i povídali. On si zrovna v té době procházel tahanicemi na soudech, řekla jsem mu, aby si dával pozor na lidi, kteří jsou v jeho blízkosti a že věřím, že z toho všeho vyjde v pořádku. Potom jsem ho viděla až o měsíc později, v nočním klubu Tunnel, pamatoval si celý náš rozhovor. Řekl mi, že mě hledal snad celý měsíc, že byl v úplně každém klubu. Chtěl, ať jdeme k němu na hotelový pokoj, ale já jsem mu říkala, že to nechci, aby se stalo, že tam nechci jít. Dal mi své číslo a já mu dala to svoje, vlastně číslo k nám domů. V té době bylo příliš drahé mít vlastní mobilní telefon, tak on mi dal číslo svého pageru. Druhý den jsem šla normálně do práce, když jsem se vracela domů, tak mi zavolal. Byla jsem z toho v šoku. Od toho dne jsme se začali vídat.

XXL: Potkali jste se s Tupacem před jeho incidentem spojeným se sexuálního obtěžování, nebo až po?

Setkali jsme se potom. Věděla jsem, že v té době chodil hodně na výslechy k soudu. To byl taky ten důvod, proč zůstával dost často v New Yorku. Měl tam rezervovaný pokoj v hotelu, ale občas zůstával i se mnou. Nevím, co se tenkrát stalo. Nebyla jsem v tom pokoji. Nebyla jsem vůbec poblíž. Vím, že mi častokrát říkal, že s tím neměl nic společného. Nechtěla jsem, aby šel do vězení za něco, co neudělal. Bylo toho na mě v té době dost. Nevěděla jsem, čemu mám věřit. Bylo mi 20 let, vlastně jsem ani nevěděla, co se to děje. Moji rodiče nechtěli, abych se zabývala ničím jiným, než školou. Abych byla jen jejich hodná holčička, určitě to znáte, jaké to je. Bylo to těžký. Dalo mi to velkou lekci do života, lekci, jak být silná. Udělala bych to zase? Rozhodně ne. Ale v té době, když jsem byla mladá, tak jsem nevěděla proč. Teď už vím.

XXL: Co vás přimělo zůstat po jeho boku?

Protože jsem ho chtěla poznat. Jednou mi řekl, „Všechno, na co sáhnu, tak se buď rozbije, nebo pokazí. Nechci, abys do toho byla nějak zapletená. Nechci ti ani nijak ublížit. Nechci, abys nesla nějaké následky, nebo něco takového.“ Bylo to těžké, protože mi na něm záleželo, měla jsem ho ráda. Co byste udělali vy na mém místě? Jen tak byste odešli pryč?

XLL: Předtím, než nastoupil Tupac do vězení, chtěl si vás vzít, ale nakonec jste se vzali až čtyři měsíce potom, co byl ve vězení.

Prostě jsem to nechtěla, protože jsem nevěděla, jestli půjde do vězení, nevěděla jsem, jestli chci, aby byl součástí mého života, nechtěla jsem to vlastně ani řešit. Vzali jsme se 29.dubna 1995. Pro něj to znamenalo něco jako: „Nechci, abys byla jen moji přítelkyní. Chci, aby tě lidé brali vážně a aby věděli, že jsi moje žena.“

XXL: Jak často jste ho navštěvovala?

Chtěl, abych ho navštěvovala každý den, aby se tak mohl dostat aspoň na chvíli z cely. Bylo to dost těžké. Prošel si těžkým procesem u soudu. Hodně mě to děsilo co s ním bude. Ale i tak jsem to udělala. Kdybych tam za ním nemohla jezdit, tak bych chtěla aspoň vědět, že tam za ním jezdí někdo jiný.

XXL: Vaše manželství bylo anulováno hned po 10-ti měsících, nedlouho poté, co se Tupac dostal z vězení. Co se stalo?

Myslela jsem, že se dost věcí změní, že se i on změnil. Hodně se toho změnilo už když byl propuštěn na svobodu a Suge za něho zaplatil kauci, měla jsem v té době pocit, jakože jsem pro něho úplně nepotřebná. Nebyl to zrovna dobrý pocit. Je jasné, že jsem taky byla dost mladá. Ale cítila jsem se jako by bylo po všem. Pořád mi říkal, „Už tě víc nepotřebuju. Jdu ven, tak to prostě je.“

Víte, když se tak dívám do minulosti, možná mě chtěl jen kvůli tomu, abych ho navštěvovala ve vězení. Je ale legrační, když si lidi vytvoří vlastní verzi všeho, co někde řeknete. Nic z toho není pravda, kromě celého našeho rozhovoru.


2.část rozhovoru

XXL: Lidé často říkají, že vy dva s Pacem jste se vzali jen proto, aby měl povoleny nějaké návštěvy. Opravdu byla mezi vámi tak veliká duševní a citová podpora?

Ne, kvůli tomu to nebylo. On by nikdy nic takového neudělal. Ani on, ani já. A to je to, proč něco takového lidé říkají.

XXL: Jaký jste měli mezi sebou vztah po anulování vašeho manželství?

Bylo to něco jako, musíš jít dát, překonat to, nějak takhle. Ale byla sranda, že občas mi i zavolal, nebo mi nechal zprávu na záznamníku a v něm bylo, „Poslechni si tenhle song,“ nebo „Jak se máš? Tady je Tupac.“ Pořád mi říkal, „To mezi námi bude v pořádku.“ Pamatuji si, jak dost často opakoval tohle, „Teď to nechápeš, ale později to pochopíš,“ pořád si myslel, že ještě k sobě najdeme cestu. Taky si pamatuji, jak mi občas řekl, že mi nechce nějak ublížit. Nechtěl mi nijak ublížit, měl své problémy, tak mě radši nechával být. Ublížila jsem mu? Možná ano. Zvykla jsem si pak na to? Možná jo. Ale teď už ho chápu. Jsem na něho teď naštvaná? Rozhodně ne. Ale když je člověk mladý, uděláš spoustu dobrých i špatných věcí. Kolikrát vám rodiče řeknou, ať to neděláte a vy jdete a uděláte přesný opak toho, co vám říkali? Je to životní lekce. Kvůli nim i rosteme. Znala jsem Tupac. Nikdo mi nemůže vzít vzpomínky na něho. Znala jsem ho velice dobře a vím, že on by mi nikdy neublížil.

XXL: Měla jste pocit, když byl ve vězení, že by tam potřeboval ochranku?

Ano, to rozhodně. Nikdy jsem neřešila lidi, kteří se objevili ve vězení, neměla jsem potřebu s nimi mluvit. Ale když se tam objevil on, zastavil se mi čas a život zároveň. Přestěhovala jsem se blíže k věznici. Ráda jsem ho navštěvovala. Pořád jsem mu tam něco nesla, nějaký balíček, dárek. Ale vím, že mě dost často hlídali, co tam nesu a tak. Člověk nemůže cokoliv pronést do věznice. V každém vězení mají svůj obchod a vlastní věci, které tam můžete pronést. Pamatuji si, když ho pak měli propustit, připadala jsem si u něho úplně nepotřebná. A dost mě to tehdy bolelo.

Nikdy jsem nic od něj nechtěla. Chtěla jsem být jeho přítelem, někým, komu by třeba mohl i věřit, člověkem, kterému by se nemusel bát říct své problémy, že se třeba nedaří v byznysu. Když se přestěhoval a byl propuštěn z vězení, vlastně jsem tehdy byla na dovolené, když se tohle stalo. A když jsem pak zjistila, že ho propustili, on mi to ani nechtěl říct. Musela jsem zavolat do věznice, abych zjistila co se děje. On mi to nebyl schopen vůbec říct. Tehdy jsem byla v Los Angeles. Pak jsem slyšela, že ho nechtěli pustit z New Yorku, tak jsem tam hned přiletěla, abych mu byla nablízku. A někdo z jeho rodiny ke mě přišel a řekl, „Vemte si svoje věci. Právě jste si získala 15 minut slávy. My se totiž odsud stěhujeme.“ Nedokázala jsem tehdy ani plně vyjádřit svou bolest, nedalo se to.

XXL: Ale pak jste se nakonec stali dobrými přáteli, nebo ne?

No, možná trochu. Bylo to něco jako, „Hej, Keisho, co se děje?“ Jako kdyby se nic nestalo. Vůbec nic. Zvedl telefon, zavolal mi a jakoby se nic nestalo. „Hej Keisho, jak se daří? Pojďme na to zapomenout. Pojďme to vzít zpátky, no tak.“

XXL: Kdy naposled jste ho viděla před jeho smrtí?

Přijel tehdy do New Yorku. Slyšela jsem, že tam bude, ale nechtěla jsem ho nějak otravovat. Když jsem vycházela z práce, dostala jsem zprávu na mobil, „Keisho, jsem v New Yorku. Zavolej mi, jsem ubytovaný v Hotelu Nikko. Chci se s tebou tady sejít.“ To bylo naposled, kdy jsem ho viděla naživu. Pak jsme si ještě jednou volali, snad hodinu a půl. A já pak na něho, „A proč? Vždyť jsme rozvedení. Už spolu nic nemáme.“ A on na mě, „Vždycky budeš Paní Shakurová.“ A já na to, „No dobře.“  Doprošoval si mě, hned po udílení cen MTV, tak jsem přišla za ním do hotelu. Otevřel mi dveře a hned spustil, „Jak se vede? Vypadáš dobře.“ A mluvili jsme spolu. Bylo to divné. Povídali jsme si, ale zároveň nepovídali. Něco jako, že chtěl, abych si tam lehla vedle něho a usnuli jsme spolu. Nic intimního. Nic takového. To byl celej on, jen si lehnout a usnout spolu. Vstala jsem tehdy ráno, když ještě spal a hned odešla. To bylo naposled, co jsem ho viděla.

XXL: A to bylo hned předtím, než byl zabit?

Ano, bylo to několik dní před tou tragédií. A hned potom jsem se dozvěděla, že byl postřelen v Las Vegas. Přiletěl do Los Angeles a hned na to měl jet do Las Vegas. Chtěla jsem tam jet, ale určitě by řekl, „Proč jsi mě nevzbudila, když jsi odcházela?“ A já bych mu řekla, „Pacu, vždyť jsi spal tak klidně, chtěla jsem, aby sis odpočinul.“

XXL: Jak se díváte na skutečnost, že i 15 let po jeho smrti ho lidé po celém světě stále uznávají a oslavují ho?

To proto, že to byl důležitý člověk. Hodně jsem toho zjistila i z médií. Názory na něho a tak. Ale i tak, řekla jsem tady, to co jsem prostě řekla. Je to za mnou. Teď mám jiný život. V mém životě se stalo hodně věcí. Je ale důležité, aby lidé uctívali jeho památku a vzdělávali se. Hlavně mladá generace, kteří jsou jeho fanoušci, chtějí být součástí jeho hudby, aby se na sebe podívali a začali na sobě pracovat. A skončili tam, kde se ztratil celý hip-hop.

Překlad: DjBeton